Kotlety jsou klasikou české kuchyně, ale nemusí mít vždy stejnou chuť. Stačí se inspirovat světovými tradicemi a dobře známé jídlo získá zcela nový charakter. Skvělým příkladem jsou kotlety po turecku – šťavnaté, voňavé a plné orientálních tónů.
Turecká kuchyně je skutečným potěšením pro smysly. Její základ tvoří čerstvé suroviny, voňavé bylinky a především koření, které jídlům dodává hloubku a charakter. Právě ony dělají zdánlivě jednoduchá jídla, jako jsou kotlety nebo pečená zelenina, zcela novými.
V tureckých receptech převládají kmín, koriandr, sladká a pálivá paprika, máta, sumak a skořice. Často se kombinují tak, aby vyvažovaly svěžest, sladkost a pikantnost. Díky tomu turecká kuchyně kombinuje intenzivní chutě a zároveň zůstává lehká a mimořádně aromatická.
Recept na turecké karbanátky
Tajemství tureckých karbanátků spočívá v jednoduchých, ale mimořádně aromatických přísadách. Právě petržel a kmín proměňují obyčejné karbanátky z mletého masa v opravdovou orientální pochoutku.
Ingredience:
- 500 g mletého hovězího masa,
- 1 cibule,
- 1 stroužek česneku,
- 1 vejce,
- 1/2 sklenice strouhanky,
- 1 lžíce oleje,
- 1 hrst jemně nasekané petržele,
- 1,5 lžičky soli,
- 1/2 lžičky černého pepře,
- 1 lžička kmínu.
Způsob přípravy:
- Cibuli a česnek nakrájím na jemno nebo nastrouhám. Ve velké míse smíchám mleté maso s vejcem, strouhankou, cibulí, česnekem, petrželkou a kořením.
- Směs promíchám rukou, dokud se všechny ingredience dobře nespojí a nestanou se lepkavými. Z připravené hmoty vytvarujte karbanátky – mírně zploštělé, střední velikosti.
- Na pánvi rozehřejte olej a karbanátky osmažte z obou stran do zlatova, přibližně 3-4 minuty z každé strany. Podávejte je ihned, nejlépe s rýží, pečenou zeleninou nebo čerstvým salátem. Díky římskému kmínu a petrželi získává běžné mleté maso zcela nový, orientální charakter.
Kmín a římský kmín – v čem se liší?
Ačkoli názvy znějí podobně, kmín a římský kmín (kumin) jsou zcela odlišné koření – jak chutí, tak původem.
- Kmín obecný (Carum carvi) je rostlina dobře známá v České republice. Jeho semena mají charakteristickou, mírně anýzovou vůni s nádechem hořkosti. Nejčastěji se přidává do chleba, kysaného zelí, polévky nebo tučného masa, protože pomáhá trávení.
- Římský kmín (kumin) (Cuminum cyminum) pochází z Blízkého východu a Indie. Jeho chuť je intenzivnější, zemitá a kořeněná, s lehce pikantní notou. Právě on dodává charakter pokrmům turecké, indické, mexické nebo arabské kuchyně.
Nejjednodušší způsob, jak si to zapamatovat:
- kmín obecný – české nakládané okurky, chléb a polévky, jemnější chuť.
- kmín římský (kumin) – východní kuchyně, výrazná vůně, zcela odlišný charakter.
